Zóny se v přírodě nejen vyskytují, ale také mají různou intenzitu záření. V praxi to znamená, že čím silnější zóna je, tím rychleji na tělo působí a za kratší časový okamžik může způsobit v těle větší škody. Pro příklad u zóny stupěň 2 lidé pociťují problémy po několika letech působení, ale u zóny stupně 6 mají senzitivnější lidé problémy již po týdnu, ti méně citliví v řádech jednotek měsíců.
Ing. Jaroslav Hanus, v knize "Tajemné pyramidy ve službách člověka", vyšlo v nakladatelství PRAGMA a knihy "Každý člověk senzibilem" definoval stupně škodlivosti takto a z mé praxe mohu jen potvrdit:
1. stupeň
Zóna slabá, na hranici detekce, účinky organismem neregistrovatelné, nebo eliminovatelné.
2. stupeň
Senzibilem dobře rozpoznatelná, její účinky dokáže zdravý organismus i dlouhodobě eliminovat, nemocného člověka však již zřetelně oslabuje a proces léčby prodlužuje.
3. stupeň
Zóna oslabuje nervový systém, vzniká lehká nervozita bez zjevné příčiny. Účinky zdravý organismus dokáže po nějaký čas eliminovat, nemocný však vykazuje stále se nelepšící obtíže.
4. stupeň
Silná nervozita, nespavost, dysfunkce orgánů. Zdánlivě nevyléčitelné chronické bolesti a nemoci, které se však pobytem mimo zónu rychle zlepšují. Zdravý organismus dokáže po krátký čas vzdorovat, nemocný již nikoliv.
5. stupeň
Vznik nezhoubných malformací, neklid přenášející se i mimo zónu. Poruchy funkcí orgánů, které se pobytem mimo zónu nelepší, a je nutné je léčit. Bolesti, nervový stav je podobný stresu.
6. stupeň
Vznik degeneračních změn, deprese, bolesti neznámého původu nereagující na terapii, vystupňované obtíže předchozího stupně.
7. stupeň
Během let vznik mutací a karcinogenních změn. Může, ale nemusí být nervová reakce (jedná se o oblast prahu nervové reaktivity). Člověk pozoruje spolu se svými bližními ztrátu svých fyzických a duševních sil, rychle stárne.
8. stupeň
Vznik zhoubného bujení během několika let, ale chybí již zcela nervová reakce, a proto se v této zóně cítí člověk o něco lépe než v předchozí (o to více je zákeřnější). Poruchy orgánů tady nejsou tak markantní (i když jsou těžké), bolesti většinou nervový systém není schopen přenést, a tak jsou jen minimální. Normální spánek ale v podstatě chybí, spíš je patrná apatie.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Od tohoto stupně se zóny vyskytují spíše vzácně a ve specifických lokalitách a většina lidí v takovém místě ani nevydrží.
9. stupeň
Zhoubné bujení se projeví během několika měsíců - nedojde-li však dříve k úmrtí ze selhání některého orgánu, případně imunitního systému. Poruchy narůstají, projevuje se vyčerpání, apatie. Člověk ani organismus nevzdorují, regenerace chybí, vznikají atrofie a otrava metabolity.
10. stupeň
Téměř okamžité poruchy orgánů a jejich funkcí, které jsou příčinou úmrtí (tedy již ne rakovina). Zástava růstu, rychle vzniká tupá bolest hlavy. Apatie již nemá čas vzniknout, protože obvykle vzniká úzkost a fobie (často doprovázená halucinacemi), člověk zde dlouho nevydrží pobývat.
11. stupeň
Ztráta rovnováhy (nebezpečí úrazu). Během několika hodin ztráta vědomí. Těžký šokový stav bývá příčinou úmrtí během několika dní. Stav organismu se jen výjimečně vyléčí intenzivní léčbou.
12. stupeň
Smrtelně nebezpečná zóna. Smrt nastává během několika hodin podle původu patogenního záření, většinou šokem.
Na uvedené stupnici lze úspěšně demonstrovat rozdíl mezi zónami geopatického stresu (stupeň 1. až 3., částečně 4.) a geopatogenními zónami (částečně 4. stupeň až 12. stupeň)